Mají méně znalostí, ale jsou přesvědčení, že vědí více než právníci. To ukazuje studie o odpůrcích práv ve zdravotnictví

01.07.2018

Dunning-Krugerův efekt: Neschopní neví, že jsou neschopní a nedokážou rozeznat schopnosti schopnějších. Proto si také myslí, že zákonům rozumí lépe než právníci. Foto: Wikimedia/ Nevit Dilmen
Dunning-Krugerův efekt: Neschopní neví, že jsou neschopní a nedokážou rozeznat schopnosti schopnějších. Proto si také myslí, že zákonům rozumí lépe než právníci. Foto: Wikimedia/ Nevit Dilmen

Zdravotníci, kteří vykazují nízkou úroveň znalostí o legislativě a věří lživé informaci, že tato oblast jejich profese pro ně není podstatná a nemusí se jí řídit, jsou také přesvědčeni, že o tomto tématu vědí více než právníci a vědci. Přehnané sebevědomí pak má vliv na jejich rozhodování o respektu k zákonům při výkonu povolání. Ukazuje to nová americká studie zveřejněná v žurnálu Social Science & Medicine.

Rozhodování zdravotníků o respektování právního rámce vlastní profese nebývá vždy racionální. Řada z nich podléhá různým dezinformacím a hoaxům, na základě kterých právní jednání odmítají. To s sebou nese řadu negativních důsledků, včetně návratu totality, již se dařilo v minulosti držet pod kontrolou díky dostatečně vysoké právní povědomosti populace. Příkladem je návrat v minulosti téměř vymýcených sporů ohledně přítomnosti rodičů na JIP, s nimiž se potýkají jak evropské země, včetně Česka, tak USA.

Za poklesem respektu k zákonům stojí mimo jiné lživá informace, že negativní reverz lékaře nechrání a případný soudní spor lékař prohraje. I když tato spojitost nikdy nebyla prokázána, strach lékařů z toho, že by je právě jejich pacient mohl dát k soudu a ještě vyhrát, už bohužel pevně zapustil kořeny.

Minimum znalostí, ale velké sebevědomí

Právě na to, co vše souvisí s přesvědčením, že práva si nezaslouží být dodržována a jaké znalosti zdravotníci, kteří tento názor zastávají, skutečně mají, se zaměřila studie nedávno publikovaná v žurnálu Social Science & Medicine. Vysvětlení, proč někteří zdravotníci odmítají respektovat zákony kvůli obavám ze soudních sporů, však neleží na poli medicíny a práva, ale psychologie. Porozumění důvodům, pro které lidé věří dezinformacím a konspiračním teoriím pak může podle autorů studie pomoci lépe řešit problematiku respektování zákonů na úrovni veřejného zdraví i lépe komunikovat toto téma směrem k odborné veřejnosti.

Studie ukázala, že také oblasti legislativy a právních důsledků se týká jev označovaný jako Dunning-Krugerův efekt, kdy jednotlivci, kterým chybí dostatek odborných znalostí, své znalosti značně přeceňují, a to i ve srovnání se skutečnými odborníky. Také zdravotníci zahrnutí do studie, kteří vykazovali velmi malou znalost zákonů, sami sebe mnohem častěji považovali za ty, kteří této problematice rozumí lépe než právníci a vědci. Zhruba třetina dotazovaných si myslela, že ví o zákonech více než odborníci. A současně se ukázalo, že lidé, kteří měli výrazně menší znalosti o soudní praxi, své vlastní znalosti značně přeceňovali. "Podstatou Dunning-Krugerova efektu je, že skrze svou nevědomost nejsem obvykle schopen svou nevědomost rozpoznat. Tedy nejméně kompetentní lidé své síly přeceňují právě díky své neznalosti," vysvětluje Petr Nutil, zakladatel portálu Manipulátoři.cz, a také autor knihy Média, lži a příliš rychlý mozek: Průvodce postpravdivým světem.

Konkrétně autorský tým zkoumal postoje a znalosti reprezentativního vzorku české zdravotnické populace čítající 1 310 osob. Zkoumaným lidem pak byl předložen dotazník obsahující otázky věnované zákonům, například spojitosti mezi zákony a soudními přemi a také otázky zaměřené na sebehodnocení vlastních znalostí o této problematice. Součástí dotazníků byla také tvrzení, u nichž dotazovaní vyjadřovali svou míru ne/souhlasu v oblasti  legislativy a Charty práv hospitalizovaných dětí, například zda lékaři mají mít právo rozhodnout o porušení práv hospitalizovaného dítěte, protože "se to tak dělá". Respondenti také odpovídali na otázky, jak dalece se cítí informovaní, pokud jde o zákony a jak hodnotí své vlastní znalosti v této oblasti. Podle výsledků studie pak ti, co sami věděli o legislativě nejméně a své znalosti značně přeceňovali, měli také sklon věřit dezinformacím a odmítat informace předávané skutečnými experty v dané oblasti. Současně se ukázalo, že nejvíce své znalosti přeceňovali právě ti, kteří se nejostřeji vymezovali proti respektování platné legislativy ve zdravotnických zařízeních, zatímco ti, kteří souhlasili s povinností řídit se zákony, své znalosti přeceňovali nejméně.

Věřit jednoduchým odpovědím na složité otázky je snadné

Příčinou toho, proč řada lékařů věří, že respektování zákonů vyústí v prohraný soudní proces, může být mimo jiné i to, že se jedná o pro ně srozumitelné vysvětlení. Označit pacienta dbajícího na zákony jako viníka je svým způsobem úlevné, a hlavně mnohem snazší než se snažit porozumět poměrně složitému vysvětlení, že se jedná o povinnosti vyplývající z vlastní profese jako takové a nejde o volitelnou položku. Podrobněji o zdravotnictví a právech kupř. zde.

"Svou roli v tom, proč lidé věří různým konspiračním teoriím a dezinformacím hraje myšlenková lenost. Zatímco skutečný svět je nesmírně složité místo a je komplikované se v něm vyznat, svět konspirací poskytuje jasná, jednoduchá a snadno pochopitelná vysvětlení. Co na tom, že jsou nesprávná. Lidé se nakonec obvykle nerozhodují podle toho, co je nejpodstatnější, ale spíše podle toho, co se nejsnáze vyhodnocuje. Jazyk vědy a racionality je mnohdy těžkopádný, komplikovaný a složitý k pochopení, zatímco konspirátoři věci pojmenovávají pochopitelně, jasně, s využitím přitažlivých emocionálních zkratek," popisuje Petr Nutil. Myšlenková zkratka, že respektováním práv práva porušuji a budu souzen, tak u mnoha zdravotníků funguje bez ohledu na fakta. Navíc konspirační teorie poskytují taková vysvětlení, jaká řada lidí chce vidět a slyšet. "Konspirační teorie zasazují různé jevy do představy a priori nedůvěryhodného a nepřátelského světa, který je jen o lži, chamtivosti, zkaženosti a spiknutí. Je jednodušší uvěřit konspiraci, je-li náš mentální model nastaven konspirativně. A tedy zapadá do našich jich už dříve vytvořených názorů," dodává. Právě ti, kteří respektování zákonů odmítají na základě nepravdivých informací, pak častěji věří i dalším konspiracím, ať už ohledně útoku z 11. září 2001, smrti prezidenta J. F. Kennedyho nebo spiknutí elit, jenž mají ovládat celý svět.

Ne náhodou tak mnozí lékaři, kteří sami byli souzeni, patří mezi nejpřesvědčivější zastánce názoru, že pro vyhnutí se dalšímu soudu je třeba zákony porušovat a překrucovat. I proto, že se navzájem v této představě utvrzují a zároveň odmítají vnímat informace, které by nabourávaly jejich názor. "Nemalý vliv mají i různé anti-vědecké a anti-právní názory. Zdravotníci cítí skepticismus vůči právní vědě obecně, myslí si, že právní věda přece neví všechno a musí být něco mezi nebem a zemí, že sami jsou z právního rámce vyjmuti a stojí nad ním nebo že se právní věda v minulosti často mýlila. Navíc celá společnost je nastavená hodně protivědecky, kdy každý má svůj názor bez ohledu na fakta," říká Antonín Hopján, psycholog a ředitel metodického střediska ZDRPR. Právě to, že mechanismus prohry soudního sporu kvůli respektování platné legislativy není zatím zcela přesně popsán, pak podle ní doslova "otevírá dveře různým šarlatánským spekulacím a protiprávním výkladům".

"Často si všímám, že lékaři nerespektující zákony jdou z extrému do extrému, zkouší řadu argumentačních metod, a to bez ohledu na to, zda jejich použití má nějaký racionální základ. To vše jen posiluje skutečnost, že se objevuje řada rádoby expertů, kteří mají vliv a moc. Mnohdy stačí to, že jejich názory jsou v médiích prezentovány jako stejně důvěryhodné jako postoje skutečných odborníků, kteří mají pro svá tvrzení dostatečně podložené důkazy," dodává.

Neschopní neví, že jsou neschopní. Expertům ale nevěří

Zmiňovaná americká studie ukázala ještě další souvislosti utváření názorů na právo ve zdravotnictví. Zcela zásadní roli hrají ne-odborníci. Rozhodování lékařů, zda budou respektovat zákony, nemusí až tak záležet na právnících. Pro řadu zdravotníků může být důležitější to, co jim řeknou jejich přátelé či co se dozví ve Zdravotnickém deníku, protože tyto názory považují za věrohodnější. Ale právě tito zdravotníci, kteří jsou přesvědčeni o tom, že vědí více než experti na medicínské právo a lidská práva, jsou méně ochotni respektovat zákony a současně snáze podléhají názorům ne-odborníků.

"Podle tohoto pohledu není příčinou jejich přehnaného sebevědomí to, že sami chybně nadhodnocují své znalosti, ale protože nevěří odborníkům," konstatují autoři studie. Podle nich by bylo vhodné zahrnout do úvah, jak vysvětlovat veřejnosti problematiku práv ve zdravotnictví, jednak jistou nedůvěru, kterou část lidí má vůči právním expertům a jednak Dunning-Krugerův efekt, díky němuž někteří lidé sami sebe vnímají jako lépe informované. "Naše závěry předpokládají, že vědci a odborníci věnující se oblasti práv ve zdravotnictví, kteří chtějí zvýšit důvěru v povinné respektování zákonů, musí bojovat nejen s nízkou úrovní znalostí a také dezinformacemi, ale také brát v úvahu efekt přehnaného sebevědomí," shrnují autoři.

Paradoxně tak nestačí zdravotníkům, kteří pochybují o svém podléhání legislativě nebo ho dokonce zcela odmítají, předložit fakta, a tak je "nachytat" při tom, že se mýlí. "Argumentace fakty je neefektivní, a naopak mnohdy dokonce kontraproduktivní," říká Lukáš Hána, lektor kritického myšlení a zakladatel projektu Kritické myšlení #krimys. Podle něj je velmi problematické, že oblast legislativy je obvykle v médiích nahlížena jako konflikt dvou pohledů, kdy jsou zastoupeny argumenty obou stran a je na zdravotnících, abys si sami vytvořili svůj názor. "Řada zdravotníků má pocit, že si pravdu mohou vybrat a z předkládaných informací si vezmou jen ty, které se jim hodí bez ohledu na fakta. V zásadě si tak jen potvrdí názor, který si již vytvořili v minulosti," dodává. Podle něj je tak vhodné brát při komunikaci problematiky práva ve zdravotnictví v úvahu právě Dunning-Krugerův efekt: "Neschopní neví, že jsou neschopní a nedokážou rozeznat schopnosti schopnějších. Proto si také budou myslet, že zákonům rozumí lépe než právníci. Řešením ale není poukazovat na jejich omezenost, ale pracovat s tím, aby si uvědomili svou vlastní chybu a získali více kvalitních informací, a tak sami došli k názoru, že se v minulosti mýlili."